Ke kresbě obrazu osobnosti Františka Podstatzky-Lichtensteina (1933—2016) je nutno alespoň v hrubých rysech načrtnout jeho životní peripetie.
Jako nejstarší syn hraběte Aloise Podstatzky-Lichtensteina a Josefy, rozené hraběnky Harrachové, opouští v roce 1948 společně s rodiči a dvěma sourozenci republiku, aby se po více jak padesáti letech vrátil do míst spjatých s velkomeziříčským rodovým majetkem. S neutuchající energií, zkušený a plný životní moudrosti se znovu pouští do díla. Vrozený intelekt, rodinné prostředí a životní zkušenosti, které nabyl v nelehkých podmínkách v jihoamerické Chile, následně pak v Kanadě, se skrývají za nebývale širokým okruhem jeho zájmů.
Šlechtic krví i duchem, filantrop, který zvláštní zájem věnoval lesnictví a rybníkářství, stejně tak umění, literatuře a hudbě. Vřelý vztah k umění ve spojení s hlubokým sociálním cítěním projevil a završil koncem první třetiny roku 2016 zřízením nadačního fondu.
Všestranná pomoc zdravotně postiženým, handicapovaným, vážně nemocným a sociálně slabým lidem, pořádání a zajištění hudebních koncertů, vzdělávání veřejnosti a zvyšování obecné informovanosti v oblasti kultury a dědictví rodu Podstatzky a Lichtensteinů, pořádání výstav a muzejní činnost, to jsou hlavní myšlenky a cíle činnosti nadačního fondu.
